Jak se žije Čechovi v Londýně dlouhodobě?
Dnes jsme si pro vás připravili výjimečný článek. Dozvíte se v něm, jak se dlouhodobě dá žít v Londýně – se všemi plusy i mínusy. Zdeněk Rokos, se kterým jsem tento rozhovor pořídila, pochází z Kolína.
Zdeňkovi je 26 let a po střední škole se vydal studovat školu jazykovou. Nakonec se rozhodl přestěhovat do Londýna, kde žije už více než pět let.
Jak dlouho si v Londýně a proč ses do této metropole rozhodl odstěhovat?
Do Londýna jsem se přestěhoval v květnu roku 2009. Tehdy jsem neměl ani páru, co se svým životem a čím bych se chtěl v budoucnu živit. Jediné, co mi v tu dobu vrtalo hlavou a mělo nějaký význam bylo, dokázat rodičům, že mám navíc, než jen pracovat za minimu v nějaké z kolínských firem a přežívat z výplaty na výplatu.
Proč sis vybral zrovna Londýn?
UK je nejbližší Anglicky mluvící země s dobrou ekonomikou a Londýn se mi zamlouval z multikulturních důvodů. Dalším důležitým poznatkem bylo, že kdyby se cokoliv stalo, domů se můžu dopravit i stopem. Jako první mě napadla Austrálie a Kanada. Právě kvůli vzdálenosti a ceně letenky z nápadu rychle sešlo. Ještě musím podotknout, že v UK mají Češi a Slováci docela dobrou pověst, co se týče práce. Makáme a nejsme líní (samozřejmě záleží na jedinci a místě, ale z mé zkušenosti to tak je).
Jaké byly tvé začátky? Co si vůbec dělal za práci?
Začátky byly docela těžké, ale vzpomínám na ně moc rád! Zažíval jsem takový ten zlom, kdy si člověk řekne: “Kašlu na všechno, chci něco lepšího, nějaké dobrodružství, osamostatnit se a dokázat sám sobě, že nejsem lempl.”
V dubnu roku 2009 jsem si koupil jednosměrnou letenku na květen, abych měl čas oběhat úřady a podobně. Přes jednu agenturu bylo domluvené bydlení a zbytek jsem zařizoval až v Londyne. Největším překvapením byl právě první byt, ve kterém bydlelo asi 8 lidí z Čech a Slovenska v bojových podmínkách.
Práci jsem hledal převážně na internetu, v cattering agenturách nebo mě doporučil kontakt, se kterým jsem se seznámil až v zahraničí. Do první práce jsem nastoupil hned asi po pěti dnech intenzivního hledání. Čtrnáct dní jsem točil pivo a nandával jídlo pro fotbalové fanoušky na Wembley stadionu. Byla to dřina za málo peněz, ale s radostí jsem si to vždycky hopsal do malého pokojíků a zpět. Když jsem vyhodil do povětří troubu na koláče, čekal mě okamžitý vyhazov a nezbylo nic jiného, než hledat dál.
V tom jsem se seznámil s jedním Slovákem, který pracoval pro společnost Nike. Říkal, že ve velkých firmách jako je právě Nike, Adidas, Puma apod. se zaměstnanci točí rychleji než kdekoliv jinde. Takže jsem zkusil rozesílat životopisy po celé Oxford street a během 3 dnů mi zavolali právě z firmy Nike s nabídkou práce. Práci jsem sice dostal, ale moje první výplata měla přijít až na konci měsíce. Do té doby jsem všechny peníze utrácel za cestu do práce a jedl tousty s kečupe. Měsíc na to se ke mě přistěhoval kamarád Matěj, který přijel do Londýna ze stejného důvodu.
Kde pracuješ dneska? Jsi spokojený?
Pracuji už 5 let pro Nike inc. a 2 roky jako supervisor (Back of House neboli Operations) v jednom z největších Nike Town shopů na světě. Vedu tým 7-10 lidí, kteří se starají právě o sklady a logistiku celého Niketownu. Spokojený zatím jsem, protože se v tomto oboru nikdy nepřestanu učit novým věcem. Každopádně už přes rok bojuji o manažerskou pozici, a vypadá to, že jsem na dobré cestě.
Bydlíš někde v centru Londýna, nebo v nějaké příměstské čtvrti? Jaké to tam je?
Momentálně bydlím na Southfields kousek od Wimbledonu. Do centra je to asi 40 minut metrem a 20 minut na motorce. Už z názvu jde poznat, že se jedná o parky přemnoženou oblast. Je tu opravdu krásně a klidno, když to srovnám s lokacemi jako Streatham nebo Walthastone, ve kterých jsem bydlel předtím.
Jak reagují lidé na to, že jsi z České republiky? Bavíš se spíše s cizinci, lidmi z Anglie nebo jen s Čechy a Slováky?
Lidé jsou tu na přistěhovalce zvyklí a jsou tu tudíž vítáni. Jediný problém mám se svým jménem. Nikdo totiž nedokáže vyslovit Zdeněk, místo toho mi říkají jen příjmením Rokos, od toho je odvozené Rock nebo Rocki.
Co se akcentu týče, už jen málokdo pozná, že jsem z České republiky. V práci totiž mluvíme jenom anglicky s tím, že meetingy a porady jsou vedeny s britským akcentem, který je podle mě těžší, než ten americký. Dále mám za sebou vyšší školu na Birkbeck university, která nás donutila přiblížit se k akademické angličtině díky prezentacím a esejím.
Myslím si, že když člověk začne přemýšlet v angličtině, nebo se mu zdají sny v cizím jazyce, tak je na dobré cestě. Doma se jinak mluví česky, nebo anglicky. Pokud je mezi námi jeden člověk nemluvící českým jazykem, tak se všichni bavíme jen anglicky.
Jak se díváš na bydlení ve Velké Británii v porovnání s Prahou/Kolínem?
V Praze jsem nikdy nebydlel. A jak to porovnávám s Kolínem? Rozdíl bude určitě hlavně v cenách a ve velikosti bydlení. V Londýne koupíte studio flat za 5-9 milionů korun s tím, že vám ho za 100 let vezmou a musíte si ho, lépe řečeno vaše děti, koupit za půlku ceny znovu. Pro nás Čechy nepochopitelné.
Nejvíce se tu ale pronajímají pokoje v bytech/domech. Takový větší pokoj s rozkládacím lůžkem vyjde v přepočtu na 18 000 korun měsíčně, což je asi třetina platu. Na celý byt je třeba kolem 50-60 000 korun měsíčně pro 3-4 osoby se vším všudy.
Vnímáš nějakou velkou změnu, v porovnání s životem v ČR? Je něco, co ti na Londýně vadí?
Všechno je úplně převrácené naruby. Jiná životní úroveň, můžeme si dovolit odcestovat dvakrát až čtyřikrát ročně na dovolenou. To, co jsem si v Kolíně vydělal, tady měsíčně ušetřím a celkově jsem poznal spoustu zajímavých lidí z celého světa, které sem tam navštívím.
Na cizině mě obecně fascinují možnosti cestování. Mám zajímavý příběh s holkama z Thajska, které jsem potkal ve Francii na nový rok 2011. Většina z nich studovala ve Švédsku, ve městě Vasteras, kam jsem na pár dní odcestoval. Do UK jsem se vracel přes Stockholm. Pár měsíců na to jsem je pozval k nám do Kolína a provedl po Praze. Naposledy jsem je viděl minulý rok v Bangkoku, kde nás na oplátku provedli po památkách a super restauracích. To je samozřejmě jen zlomek toho, kam se všude můžete podívat, a jaké město či stát navštívit.
Tento rok máme v plánu Dubai. Kamarádka vystudovala doktorát v Londýně a vrací se zpět do Arabie, kam jsme zváni.
Zpět k Londýnu. Nejvíce mi tu asi vadí přeplněná metra v dopravní špičce a miliardy turistů v centru. Ono se tam ani nedá dýchat, a proto jsem si pořídil motorku. Dále pak ceny za pojištění a podobné služby – jsou asi dvakrát tak drahé jako v Čechách. Například za povinné ručení na Hondu Prelude 2.0l jsem v Čechách platil stejně, jako v UK za scootera 125.
Nakupování oblečení nepatří mezi moje záliby, ale když už něco potřebuji, tak vždy najdu, co hledám. Pro holky tu máme nákupní ráj jménem Primark, TK-Maxx nebo Sport Direct. Elektronika tu bývala levnější, ale třeba takové auto nebo motorku seženete levněji a snadněji.
Co ti z Česka chybí a co naopak vůbec?
Hlavně PIVO, svíčková, pořádnej českej chleba! Samozřejmě rodina, ale tu navštěvuji celkem pravidelně, dvakrát až pětkrát do roka.
Nechybí mi česká chamtivost a závist. Stalo se mi několikrát, že jsem pomáhal známým nebo kamarádům dostat se do Londýna, a když už se postaví na vlastní nohy, otočí se k vám zády. Pomlouvají a přinejhorším i utečou s penězi. Teď už si dávám větší pozor. Samozřejmě výjimka potvrzuje pravidlo! Mám tu super kamarády z Čech, bez kterých bych si to už nedokázal představit.
Máš v Londýně svá oblíbená místa, na která chodíš pravidelně?
Miluju Nandos! Pokud jste neměli kuře z Nandosu, tak neváhejte. Potom rád chodím na Wimbledon do kina a barů/hospod. Nejoblíbenější a námi nejnavštěvovanější je klub Brixton Jamm, kde často hrají moji oblíbení producenti např. The Upbeats, Black Sun Empire, Icicle, Deekline a podobně.
Zažil si v Londýně nějakou velkou kulturní akci, na kterou nezapomeneš?
Bylo toho spousty ale nejspíš asi nový rok 2010. Můj první silvestr v Londýně na Westminster bridge, kdy jsme měli ohňostroj z první ruky. Masivní odpočet za doprovodu DJe, následovalo 10-15 minut plamenů a husí kůže. Vše mám zdokumentované, takže na to určitě nezapomenu.
Zajímáš se ještě vůbec o dění v ČR, nebo spíš už řešíš jen to, co se děje v Anglii?
Nemůžu říct, že to zrovna vyhledávám, ale tomu se člověk asi nevyhne. Už jen ten Facebook prozradí takových věci….Každopádně na televizi vůbec nekoukám. Samá reklama na prací prášky a ve zprávách jen mrtvoly a zkorumpovaní politici. Brácha vždycky říká: “Jak se jmenuje ten program, kde se všechno posere? Jo vlastně, zprávy na NOVĚ.“
Plánuješ se ještě někdy vrátit do ČR? Kde se chceš usadit a mít rodinu?
Párkrát jsem o tom přemýšlel, ale to je zatím ve hvězdách. Pokud si někdy v budoucnu založím rodinu, budu se muset rozhodnout zda zůstat v UK a starat se o děti sám s partnerkou, nebo se vrátit zpět, kde budou babičky a dědečkové na pomoc. Tohle ale nebude jen mé rozhodnutí.
Jezdíš často mimo Londýn? Máš nějaké oblíbené destinace v rámci Anglie?
Mimo Londýn už moc nejezdím. Párkrát jsem navštívil Brighton na jihu Anglie. Jsou tam spousty studentů a na party v klubech jako je Concorde 2 se nezapomíná. Pak dál na západ Bournemouth nebo Portsmouth. Nejvíc jsem najezdil na sever a západ od Londýna, (Manchester apod), kde sídlí pár dobrých autosalonů a prodejců motorek. Prodával jsem totiž s tátou BMW do Čech. Bohužel se od roku 2012 zvýšil kurz a už se to tolik nevyplatí. Teď už jen čekám na nový stroj, a v létě si to celé procestuji.
Byl si se podívat třeba ve Skotsku nebo Irsku?
Ve Skotsku mám pár kamarádů, ale nikdy nebyla možnost za nimi odcestovat. Píšu si do mého “To do” listu.
Přemýšlíš, že by si chtěl do budoucna zkusit práci i mimo Londýn? Např. Austrálie, Amerika, nebo v jiných zemích, jak jsi původně uvažoval?
Uvazoval jsem o Kanadě, protože tam mám tetičku, která pracuje pro jednu významnou IT společnost. Ale čím déle jsem v UK, tím horší je se odsud dostat. Londýn vás prostě chytne a už nepustí!
Jak na tvou zahraniční práci reaguje rodina? Byli tě už navštívit v Anglii?
Rodiče mě podporují ve všem, co dělám a když mám jakýkoliv problém, můžu se s nimi poradit. Za to všechno jsem jim vděčný! Taťka říkal: “My jsme za komoušů cestovat nemohli, tak vypadni a otevři si obzor!” S bráchou jsem v kontaktu neustále, díky skypu a messengeru, a to hlavně kvůli hudbě, se kterou mi pomáhá.
Navštívit mě tu byli všichni a mamka dokonce dvakrát. Jenže Londýn není nejlepší destinace pro dovolenkáře, jako jsou naši. Oni raději potápění u moře, nebo lyžovačku na horách, to tu bohužel nenajdou.
Jsou hezčí Angličanky nebo Češky? 🙂
Já myslím, že na tuto otázku zná odpověď snad každý. Česky jsou nejkrásnější holky na světě! Každej v Londýně ví, že východní Evropanky jsou překrásný.
Za celou redakci Zdenkovi přeju, ať se mu nadále daří stejně dobře, nebo ještě mnohem lépe!