Rozhovor s Adélou, průvodkyní v Londýně

Stále se rozhodujete, zda odjet pracovat do zahraničí či nikoliv? Přečtěte si rozhovor s Adélou, které se před několika lety naskytla možnost odjet do Londýna jako au-pair. Nakonec ji Londýn uchvátil natolik, že se v něm rozhodla usadit a rozjet tam své podnikání.

Co Adéla dělá a jaké byly její začátky se dozvíte na následujících řádcích.

Vždy jste chtěla pracovat v Londýně?

Ne, v podstatě jsem se v Londýně ocitla náhodou. Po vystudování vysoké školy jsem hledala letní brigádu v zahraničí, chtěla jsem se zdokonalit v jazyce a užít si pár měsíců cestování “na vlastní pěst”. Shodou okolností se mi nabídla příležitost odjet do Londýna jako au-pair. Kamarádka, která již byla s rodinkou v Londýně domluvená, si na poslední chvíli zlomila ruku a proto nabídla možnost vycestovat mně. Tím začalo moje soužití s britskou metropolí.

Jak dlouho jste pracovala jako au-pair? Bavila Vás práce s dětmi?

U rodiny jsem zůstala několik měsíců. Bylo to fajn do začátku, člověk se nemusel o nic starat. Přijedete a máte zajištěné ubytování, stravu, práci, vše v jednom. Anglická výchova je ale jiná než naše. Děti jsou tady více samostatné a řekla bych i více rozmazlené. Rodiče mají zakázány fyzické tresty, takže ani malé plácnutí přes zadek nepřipadá v úvahu. Rodiče používají neustále “prosím” a “děkuji”. Není výjimkou slyšet větu typu “Nebij svého bratra prosím. Děkuji.”  To je ale samozřejmě jenom moje zkušenost…

Jaké byly začátky v cizím městě?

Těžké. Londýn se mi ze začátku vůbec nelíbil, naopak. Nechápala jsem, co na něm všichni vidí. I přesto, že bylo léto, byla pořád zima, v centru byla všude spousta lidí a hluk, doprava složitá..Několikrát se mi stalo, že jsem dojela někam kam jsem nechtěla, britské angličtině jsem nerozuměla, nikoho jsem neznala. Bydlela jsem na okraji Londýna, v krásné residenční čtvrti Richmond, a po každé výpravě do centra jsem byla unavená z přemíry dojmů, hluku, lidí a informací. První dva měsíce jsem každý víkend trávila návštěvami památek a měst v okolí a to úplně sama, dokud jsem nenašla svou první kamarádku, s kterou se mimochodem vídám dodnes. Postupně jsem se ale do Londýna zamilovala a toto nadšení mě neopustilo dodnes.

Máte ještě v Londýně co objevovat?

Rozhodně ano, a to je také jeden  z důvodů, proč toto město tak miluji. Pořád je tady co objevovat. Dodnes jsem nadšená, když objevím nové muzeum, nové zákoutí, nové souvislosti… Při mé práci průvodkyně je nezbytné neustále se vzdělávat. Těší mě, když můžu lidem ukázat zajímavý kout Londýna, skvělou vyhlídku nebo úžasnou historickou budovu přístupnou zdarma. Je tady opravdu nepřeberné množství možností a Londýn je daleko víc než je Big Ben a Buckingham. To jsem si ověřila i na svých prohlídkách. Lidé jsou většinou nadšeni právě těmito méně známými místy. Baví mě pozorovat výrazy ve tvářích mých klientů, kteří se mnou poprvé vidí nádherný Leadenhall Market, o kterém předtím neměli ani tušení nebo nejstarší obchod s čajem na světě.

Co je pro Vás v Londýně nejzajímavější? Co Vás vždy dokáže nadchnout a kam se ráda vracíte?

Mám moc ráda Greenwich a jeho námořní muzeum, které má podle mě naprosto úžasné exponáty a je v něm pořád co objevovat, přece jenom je to největší námořní muzeum na světě… Blíže k centru mám oblíbenou oblast Temple. Jedná se o pár náměstíček a mini parků kolem templářského kostela z 12.století. Nejlepší na nich je to, že je tam naprostý klid. Málokdo o nich ví, takže i přesto, že jsou v samém centru Londýna, pár metrů od rušné ulice Fleet Street, nepotkáte v nich ani nohu. To je jedno z míst, kde beru své klienty při procházce City. Vždy jsou nadšeni stejně jako já:) No a potom nesmím zapomenout na londýnská muzea. Nejen že jsou naprosto skvěle udělaná, takže se v nich nemáte šanci nudit, na spoustu věcí si můžete sáhnout, vyzkoušet, hrát interaktivní hry apod., ale velká většina jich je také zdarma.

Jezdíte někdy do ČR? Co Vám chybí a co nikoliv?

Ano, samozřejmě. Mám na Moravě celou svou rodinu, takže se do Čech vracím několikrát ročně. Chybí mi české polévky a některé z mých oblíbených jídel, které jsem jedla jako malá-nanuk Míša, arašídové křupky, sušenky Romance:) A všechny návštěvy, které za mnou jezdí, mi povinně vozí české rohlíky. Nechybí mi otrávené obličeje českých prodavaček a číšníků a pocit, že je vlastně trochu otravujete.

Nepřemlouvají Vás rodiče k tomu, abyste se vrátila? Nebo Vás podporují v tom, zůstat v Londýně? Jezdí za Vámi?

Mám obrovské štěstí, že mám skvělé rodiče, kteří mě podporují v tom, co dělám ráda a chtějí, abych byla šťastná. Často za mnou jezdí a i já se snažím jezdit domů jak nejčastěji to jde. Hojně také využíváme Skype. Jsme v kontaktu téměř denně, pravděpodobně více, než když jsem byla v Česku 🙂

Jaké národnosti nejčastěji průvodcujete? Obrací se na Vás jen Češi?

Ano, průvodcuji především Čechy a Slováky, firma je zaměřena na česky/slovensky hovořící klienty.

Zajímáte se o dění tady v ČR? Zjišťujete například od Čechů nějaké novinky?

Musím se přiznat, že politiku u nás v Česku téměř nesleduji. Od klientů mám zprostředkované informace o dění u nás, většinou i s jejich komentáři a názory. A je zajímavé, jak česká média zprostředkovávají informace o britské královské rodině. Dost často se stává, že klienti znají z české televize “drby” o členech královské rodiny, o kterých britové nemají ani tušení.

Milujete cestování, kde všude jste byla?

Dá se říci, že mám docela procestovanou Evropu, za její hranice jsem se zatím dostala minimálně. Překvapilo mě Švédsko svou přírodou a malebnými ostrůvky kolem Gothenburgu a mám také moc ráda Itálii nebo Francii. Irsko na mě zapůsobilo dramatickým pobřežím a anglický Cornwall mě uchvátil nádhernými plážemi.

Co byste doporučila všem kdo by chtěli vyjet pracovat do zahraničí a bojí se?

Aby nezapomněli na české “Za zkoušku nic nedáš”. Jakákoliv cesta vás obohatí o něco nového. O nové zkušenosti, o nové přátelé a zážitky… V nejhorším případě se vrátíte zpátky. Všechny začátky jsou těžké, ale když to nezkusíte, riskujete, že přijdete o něco nezapomenutelného. Já osobně jsem v Londýně našla svého současného partnera i práci, která je mou vášní a koníčkem. A to všechno i přes to, že jsem v Londýně původně měla být pouze na jedno jediné léto.

Koho nejzajímavějšího jste potkala během vašeho průvodcování?

Asi nejslavnějšími klienty byla skupinka herců z Dejvického divadla, ale spousta “obyčejných” klientů jsou velmi zajímaví lidé, ať už tím co dokázali nebo třeba svým životním příběhem. Dodnes si vzpomínám třeba na naprosto pohodovou rodinu s pěti dětmi, kdy jsem se pořád bála že se nám některé z dětí ztratí, ale tatínek to okomentoval slovy “to je v pohodě, nedělejte si starosti, ta nejmenší se pořád ztrácí, ale ona se zase vždycky najde” :-). Se spoustou svých klientů jsem v kontaktu i po tom, co odjedou z Londýna.

Vracejí se Vám klienti?

Ano a je to vždy velmi příjemné. Bývalí klienti také často doporučují a “posílají” své známé a další rodinné příslušníky. Často se stává, že průvodcuji mladou rodinku, která pak vyšle do Londýna své rodiče. Často jim takový výlet dávají jako dárek s tím, že mě mají “odzkoušenou” a ví, že se na mě mohou spolehnout.

Děkujeme Adéle za rozhovor, který nám poskytla a přejeme ji mnoho spokojených klientů.

O Adéle

Adéla Barošová žije v Londýně od roku 2010. Založila firmu www.sadelouvlondyne.cz, která nabízí individuální prohlídky Londýna pro české klienty.